Slovo „azimut“pochází z arabštiny „as-sumut“, což znamená „cesta“, „směr“. Nejpoužívanějšími frázemi se slovem azimut jsou azimut nebeského těla a azimut pozemského objektu. Azimuth je úhel mezi poledníkem procházejícím bodem, kde se nachází pozorovatel, a směrem ke konkrétnímu objektu. V praxi se jedná o úhel mezi místním objektem, měřený ve směru hodinových ručiček na sever ve stupních, a na sever.
Instrukce
Krok 1
Azimuty mají následující klasifikaci: pravý nebo astronomický azimut, geodetický azimut, magnetický azimut. Astronomický azimut je úhel mezi vertikální rovinou procházející hvězdou a rovinou poledníku. Geodetický azimut je úhel vzepětí, který se počítá ve směru hodinových ručiček do normální roviny, která obsahuje daný směr od roviny, její severní části, geodetického poledníku bodu. Magnetický azimut je úhel mezi rovinou magnetického poledníku místa a jakýmkoli směrem.
Krok 2
Ve vojenské topografii se procvičuje pořadí pohybu v azimutech a organizace pořadí pohybu. Vojenský směr je úhel vytvořený směrem na sever a stanoveným směrem. Chodit v azimutu znamená chodit, vedeni kompasem a vypočítaným úhlem, tj. Azimutem, v daném směru. Podstatou pohybu v azimutech je neměnnost směru na zemi, určená magnetickými azimuty, a vzdálenosti vyznačené na mapě. Směr pohybu se určuje pomocí gyroskopického kompasu (zařízení pro určování úhlů otáčení objektu kolem svislé osy a úhly samozřejmě se mění) nebo magnetického kompasu. Vzdálenosti se měří pomocí rychloměru nebo v krocích.
Krok 3
K usnadnění udržování směru pohybu se často používají pomocné orientační body (s výjimkou mezilehlých orientačních bodů).
Přímý azimut je azimut z určitého bodu do jiného bodu. Zpětný azimut je azimut směru z jiného bodu do konkrétního bodu. Tyto azimuty se nazývají vzájemné azimuty.
Azimuty se počítají od nuly do celého kruhu na stupnici kompasu, tj. Od severního bodu - 0 stupňů na východ do 360 stupňů. V astronomii se azimut počítá stejným směrem z bodu na jih na západ. Azimuty se měří goniometrickými přístroji.